Občas si postěžujete, že je to nadlidské úsilí dostat doma potomka k Maxíkovým cvičením a nebo že tím strávíte třeba třičtvrtě hodiny, protože dítě nespolupracuje, neustále odbíhá a vy ho dokola přemlouváte. Je to boj. A pak to nebaví dítě ani Vás a jen těžko ho motivujete.
Sepsala jsem vám pár tipů, které by mohly pomoci.
Pokud dítě utíká a řádí, chyťte ho, zlochtejte, poperte se, zaskákejte – ať se trochu vybije.
Nastavte si časomíru a dohodněte se. Těd budeme x minut pracovat, nebudeš odbíhat a pak si můžš zaskákat, zatancovat, zaběhat, společně si pohrajeme… Až budík zazvoní, skončete a dodržte svou část dohody.
Začněte s minimem:
zklidnění na podložce – 1,5 minuty, můžete jemným tlakem na velké klouby a svalové skupiny tělo promasírovat – stisknete ramena, paže, lokty, boky, stehna, kolena, lytka, kotníky (nastartujete parasympatikus)
mávání – dvě kola PR, PN, LR, LN (složitější vzorce zařaďte až později)
popisování – dvě kola jako předchozí cvičení
pohyby křížem – 3-6 opakování na každou stranu
Grafomotorika – tady prosím nic nevynechávejte, zařaďte i nácvik úchopu a uvolnění velkých kloubů ruky. Nicméně např. první dva dny vyplntě grafický list jen na nezbytné minimum a postupne přidávejte opakování
Percepční cvičení – ty obvykle děti baví 
Důležitým prvkem, je aby děti zažily pocit úspěchu, já to zvládnu. Pokud se mu zezačátku nedaří např. grafo – můžete mu pomoci vést tužku. Pokud v percepci, zjednodušte, aby se mu to povedlo, po chvilce natrénuje a bude se zlepšovat. Ale nechceme ho odradit hned na začátku.
Může trvat 1 až 3 měsíce než dítě přijme úkoly jako běžnou rutinu – stejně jako ráno snídani nebo čistění zubů. Pomáhá cvičit v pravidelném čase. Tak nezapomeňte, klidně na začátku co nejkratší, ale všechno se snahou provede, tak nejlépe, jak je dítě schopno.
I mimo trénování zařazujte kdykoli během dne cvičení „opice“, činnosti a hry podporující jemnou motoriku (trhání papíru, žmoulání kuliček z modelíny/těsta, stříhání, koulení míčku)…
Držím vám palce a těším se na vás příště. Bára